O Slunečné zemi...
Raegaia je kontinent, který první Maeritisové již po krátké době v těchto končinách označili za Slunečnou zemi, z čehož lze již od počátku odvodit, že zdejší podnebí bývá, co se týče tepla, velmi přejícné. K samotnému kontinentu patří i několik ostrůvků, avšak jinak je Raegaia od ostatních částí pevniny velmi vzdálena a snad i proto se zde vyvinuly zvláštní druhy flóry a fauny, stejně jako zdejší původní národy, jenž se od lidí v jiných částech světa velmi liší.
Sever
Sever tohoto kontinentu je nejteplejší, dle čehož můžeme odvodit, že se nacházíme na jižní polokouli. Tvoří ho poměrně rovná pláň bohatá na silné říční toky, kdežto jezer zde naleznete jen pramálo. Podnebí je zde tropické a původní vzhled této krajiny byl bohatý na flóru i faunu, díky silnému zalesnění v podobě tropických pralesů. Před zhruba padesáti lety, když zde připluli první Maeritiští osadníci, však začalo masivní odlesňování, vypalování a kácení lesů, které zasáhlo Sever tak silně, že kromě vymizení veškeré Magie z tohoto místa zmizela taktéž většina vody z krajiny, kterou bez lesnatých porostů už nemělo, co zadržovat, a tak se množství půdy proměnilo v tom lepším případě ve vlhké savany pokryté vysokými travinami s minimálním množství stromů. Na některých místech však díky lidskému zásahu zmizela voda úplně a staly se z nich polopouště, které chrání od úplného vysušení krajiny jen občasné srážky, které však neumožňují život téměř žádných zvířat.
Sever je velmi chudý na divokou zvěř, neb byl přetvořen k obrazu Maeritisů a zdejší prostředí není pro Raegaiu přirozené. To tedy znamená, že zvířata, která zde žijí, zde museli taktéž přivést právě přistěhovalci, mimo některých výjimečných druhů, které se přizpůsobily. V divoké přírodě se zde tak vyskytují hlavně různé druhy ptáků, množství různých druhů hmyzu a většina zvěře, kterou zde zahlédnete, jsou chovaná užitková zvířata, tedy dobytek v podobě různých druhů skotu, buvolů, koz, ale taktéž pštrosů a krůt. Díky relativně snadné dostupnosti potravy v podobě domácích zvířat se zde na některých místech taktéž pohybují hyeny a divocí psi, které však Maeritisové postupně vybíjejí.
Právě na Severu kontinentu se nachází několik ostrůvků, z nichž některé nebyli lidmi obydlené, a tedy na nich zůstala původní flóra a fauna v podobě běžných tropických deštných lesů, některé z těchto ostrůvků pak nabízejí opravdu unikátní biotopy.
Jih
Tam, kde končí Maeritisy obsazená země, začíná pravý jih kontinentu, jenž je význačný převážně vysokými horami a nyní taktéž vznikající kolébkou Aeboritiské civilizace. Hory, které tvoří hranici jihu země se nazývají Noasovo pohoří a postupně se směrem od severu k jihu zvyšují. Nejsevernější část pohoří tvoří ještě jehličnaté lesy, které jsou tvořeny hlavně smrky a borovicemi, ale občas do nich zasáhnou i nějaké ty listnaté stromy, obvykle jeřáby nebo břízy. Nachází se zde taktéž množství drobných keřů, kterými se často živí zdejší bohatá fauna. Nalezneme zde totiž velká stáda jelenů a srnců, přičemž z těch menších je nutno zmínit zajíce a samozřejmě obrovskou různorodost zdejšího ptactva. Taktéž zde potkáme velké množství šelem, jako jsou medvědi, vlci či rysi, ale taktéž kuny či lišky. Střední část je pak tvořena hlavně loukami, které jsou význačné hlavně drobnými živočichy, ale taktéž různé druhy koz, kozorožců a muflonů. Na tyto oblasti pak navazují jižní horské vrcholy, které jsou domovinou dříve zmíněných velkých savců, ale taktéž horských lvů a medvědů ušatých. Jih země je nejchladnější, přesto však se se sněhem setkáte pouze ve vysokých nadmořských výškách.
Mezi horami se však nachází i množství větších či menších údolíček, obvykle tvořených mlžnými lesy, z nichž to nejzajímavější je přirozeně rozlehlé údolí Nátemry, tvořené opravdu hustým lesem a v němž se nachází taktéž největší vodní nádrž jihu zvaná Měsíční jezero. Toto údolí je ze tří stran ohraničeno horami a z té západní pak stékají vodopády na kraji světa. Hory na jihu a východu od Nátemry jsou označovány za Noasovy vrcholy a jsou to obří velehory, které ohraničují hranice tohoto kontinentu a za nimiž se nenachází nic jiného než útesy nad oceánem, jenž kontinent obklopuje.
Střed
Středová oblast Raegaie je více kopcovitá, než ta Severní a teploty se zde pohybují o trochu níže než na horkém Severu. Nachází se zde větší množství jezer a místo mohutných toků se zde vyskytuje více menších říček. Maeritisové se zde dostali v době před zhruba třemi desítkami let, avšak tuto část země naštěstí nepoškodili tolik, jako samotný Sever, neb si lidé uvědomili, že jejich dosavadní postup by v případě, že by pokračovali tímto tempem, zničil veškerý lesnatý porost Raegai. Proto taktéž se rozhodli lesy nevypalovat, neb mají prozatím dostatek zemědělské půdy na Severu. I tak se zde nachází pole a pastviny pro zvěř, ale nalezneme zde i mnohé lesnaté porosty, které však jsou méně přirozené a lidem slouží jako zdroje dřeva a prostor pro lov. Mezi tím vším se zde nachází mnohá města. Lesy a rybníky v těchto oblastech si obvykle nárokují šlechtici.
Lesy, které se zde nacházejí, jsou částečně tropické deštné a střídavě vlhké lesy a částečně tvrdolisté lesy, jejichž faunu tvoří antilopy, jelenci, pralesní buvoli a prasata bradavičnatá. Velké zastoupení mají různé druhy opic, jako například paviáni. Na některých místech se můžete setkat taktéž s hrochy a slony. Z šelem se zde pak můžete setkat s nosály, liškami šedými, vlky, malajskými medvědy, ale hlavně mnohými druhy velkých i malých koček. Všechny šelmy (ale taktéž hroši) jsou v těchto oblastech považovány za škodnou a Maeritiští lovci je bez váhání vybíjejí, mají-li tu možnost, pročež jejich počty velmi rychle klesají.