Bylo, nebylo... i takto by mohl začínat příběh, který by pojednával o tomto kousku světa. Hrad a jeho okolí je totiž tajemná fantasy krajina v neznámých končinách nám známého světa zvaného dnešní realita. Platí zde poněkud jiná pravidla, než na která jsme zvyklí, a tedy bude nejspíše trvat, než je plně vstřebáte a stanou se pro Vás samozřejmostí. A nejen hráči mohou být zmateni…
V lidském světě, z jehož různých koutů každý student původně pochází (magie Hradu způsobuje, že si zde všichni rozumí, jako by mluvili stejným jazykem, byť studenti mohou pocházet z kteréhokoliv kontinentu, země či národa, takže jednoho mluvčího mohou slyšet dva různí posluchači zároveň v odlišných jazycích) funguje běžně technika moderní doby, a proto většina nováčků prodělá mírný šok, když zjistí, že Hrad nikdy nebyl elektrifikován (podle nálady jim může dobít či vybít mobilní telefon, avšak GPS, internet a signál byste zde sháněli marně). Nemluvě o tom, že mnohé postavy se zprvu mohou bránit uvěřit, že se ocitli na místě, kde je magie na běžném pořádku a že sdílí střechu nad hlavou s nadpřirozenými bytostmi – ostatně, jak můžete vidět v Perličkách, vznikají z toho často dosti komické situace.
Hráči si pak budou muset zvykat pro změnu na plynutí času v tomto světě, který je daleko pomalejší, abyste měli možnost dokončit všechny své hry v danou dobu a postavy tak neprovozovaly konverzace trvající několik dní či dokonce týdnů. Den se proto skládá ze šesti fází, mezi které se rozděluje 28 IRL dní (tz. dní reálných) a to následujícím způsobem:
Každý den se navíc změní i fáze měsíce, díky čemuž čtyři herní dny tvoří jeden měsíční cyklus. První den v měsíci (Neomeniam) je ten s nejtemnější nocí, jelikož luna ve fázi novu nemá téměř žádnou sílu. Druhého dne (Interescens) pak měsíc začíná vykukovat a pomalu dorůstat, načež plnosti dosáhne dne třetího (Plenilunium), kdy je lunární energie nejsilnější, což je dobrou zprávou pro všechny tvory Temnoty. A pak už přichází poslední fáze, kterou je postupné mizení měsíce během noci čtvrté (Decrescentem).
A nakonec, ANNO (herní rok) začínáme vždy obdobím, kdy příroda ožívá po zimním spánku, Floranem, tedy kvetoucím měsícem. Následuje Calan, během kterého má největší moc naopak slunce a magie Světla, čehož rády využívají rasy k této straně náležící – žhnoucí měsíc je jimi často považován za nejkrásnější období roku. Třetí v pořadí je pak měsíc větrný čili Liem, kdy se krajina často přímo topí v záplavě barev ze spadaného listí, které stromy shazují při přípravách na Hiem, ledový měsíc, ve kterém již napadne sníh a rostlinstvo upadne do spánku pod chladivou přikrývkou. Poslední období roku je taktéž Slunečními považováno běžně za nejkrutější, čemu se ostatně není proč divit, byť obyvatelé Hradu si i ve sněhu dokáží užívat zábavy, když se sežene dostatek teplého oblečení.
Od začátku se to může zdát všechno matoucí, zvláště vzhledem k novým pojmům, ovšem nemusíte si zvyknout hned – na fóru naleznete vždy aktuální informace o počasí a dění na Akademii a tedy i to, co je zrovna za den, měsíc i rok a stejně tak si dle data lehko odvodíte, která část herního dne zrovna probíhá (a kdyby náhodou ne, vždy se můžete zeptat ostatních hráčů, kteří jistě rádi pomohou).
Herně se však na Akademii většinou čas nijak zvlášť neřeší a bereme jej spíše orientačně a intuitivně, protože na hodiny a minuty se postupně prostě zapomíná. Příkladem za všechny může být třeba upíří rasa Mortů, kteří vědí přesně, ve kterou chvíli sluneční paprsky dosáhnou na místo, kde se zrovna nacházejí, protože je to jejich instinkt pro přežití, když je moc Světla tak oslabuje, ovšem pokud se zrovna nikdo živý nepohybuje kolem nich, aby jim připomínal tlukotem srdce plynutí času, mohou na to úplně zapomenout. Podobně to však můžeme vidět i u Vivů či všech druhů dlaků, kteří sic neznají přesný čas, ale mají přehled o denních dobách i bez toho, aby viděli ven díky vnímání síly energie Slunce a Měsíce. Stejně jako dokáží vnímat roční období dle síly nepřátelského Světla a měsíční fázi dle moci přátelské Temnoty. A magikové? Ti mají instinkt na Světlo na podobném, byť opačném, systému jako dlaci a Vivové.
