Madison Foster, rozená Harris – matka, která je zároveň nejlepší kamarádkou. A vůbec jí to nepřijde divné. Právě matka je tou, za kterou si Elizabeth přijde pro jakoukoliv radu, pomoc nebo pokud si chce jednoduše popovídat s někým, kdo ji bude rozumět. Už od malička spolu měly velmi krásný vztah. Pracuje jako knihovnice.
Jeremy Foster – otec, nejlaskavější muž, který může existovat. Minimálně v očích Beth. Má ho ráda z celého svého srdce a nikdy se nic nezmění. Vzhlížela k němu jako k ideálu a ačkoli se ne vždy shodli, vždycky dokázali jakoukoliv rozepři v klidu vyřešit. Je farářem.
Elizabeth je drobná, nenápadná dívka. Díky své výšce se snadno ztratí v davu, čímž je i lehké ji přehlédnout. Ji samotné však tento fakt nevadí, alespoň je, dle vlastních slov, ohebnější a hbitější než lidé vyšší postavy. Po lopatky dlouhé vlasy, jež mají přírodně hnědou barvu, nosí s oblibou ve všech možných, vždy však jednoduchých účesech. Culíky jsou její, protože jsou jednak praktické a zároveň, když se udělají pořádně, dokáží být i slušivé. Nejčastěji je však viděna s rozpuštěnými kadeřemi, které ji volně splývají podél obličeje. Ten mnohdy působí dojmem masky, jelikož sama Elizabeth se jen málokdy usmívá, ale ani toto není zaběhnutým pravidlem. Má to své opodstatnění, jako prakticky všechno, co se její osoby týče, ale na podrobnější rozbor bude čas později. Pod tenkým obočím se nacházejí oči, jejichž vnitřní koutky se mírně stáčejí směrem dolů. Mají však krásný, mandlový tvar. Samotná duhovka je barvy hnědo-zelené. Při správném světle jsou však pouze zelené. Oči lemují krátké, leč husté řasy, dodávající majitelce působení panenky. Krátký, rovný nos při přímém slunci pravidelně zdobí světlé
pihy, které jsou taktéž rozesety po tvářích, jen ne již tak viditelné. Upřímně je nemá ráda a ani neví proč. Naučila se je tedy většinou skrývat. Rty jsou sice drobné, zato o něco plnější, ale do celkového vzezření obličeje skvěle zapadají. Jak horní, tak spodní ret jsou dokonale vykrojeny, až působí dojmem, že byly uměle domalovány. Jak již padlo, postava je velmi drobná, téměř jako ještě nedospělá dívenka. Hubenost tento obrázek jen podporuje. Vždy byla štíhlá, což mají nejspíš v genech všichni její předci. Alespoň podle toho, co slyšela. Co se oblečení týče, vyhraněný styl nemá. V jejím šatníku se nachází prakticky všechno, co je běžné u dívek v jejím věku. Nechybí trička, halenky, sukně, kalhoty a ani šaty. Dá se říci, že se vždy obléká příhodně k dané události. Vždy však musí být v souladu s jejími zásadami a hlavně vírou. Sukně nesmí být kratší, než kam dosahují špičky jejích prstů, jinak jsou považovány za necudné. Výstřih, který by ukazoval její poprsí nepřichází v úvahu vůbec, a to ani v létě. Má výslovně zakázáno si, jakkoliv barvit nebo sama stříhat vlasy, to samé platí i u nehtů, které musí být buďto úplně bez laku anebo jen přetřené tím průhledným. Vždy musí být špičkově upravené, stejně jako její celkový vzhled. Nenosí náušnice z jednoho prostého důvodu, nemá totiž propíchnuté uši. Dle předpokladů byste u ní nenašli ani žádné další piercingy a tetování. Make-up používá jen střídmě a pouze tehdy, pokud je to nevyhnutelné. Doplňků využívá jen střídmě a vždy tak, aby jich neměla příliš mnoho naráz. Boty na podpatku nenosí prakticky nikdy, protože jsou za prvé velmi nepohodlné a za druhé dělají příliš mnoho hluku. Mnohem raději má balerínky, sandály a tak podobně. Hlavně, aby to byla obuv pohodlná, to je pro ni priorita. Nemá příliš ráda výrazné barvy, něco takového byste na ni neviděli ani náhodou. Miluje jakékoliv tlumené tóny, například vínovou, námořnickou modrou a tak podobně.
Síla; Plagilusion – Duší s iluzionistickými schopnostmi je mnoho a některé z těchto magií mohou být, stejně jako tato, dosti nepříjemné. Nositel magie totiž dokáže jen s pomocí soustředění vyvolat nepříjemné potíže, které sice nejsou reálné a ve chvíli, kdy se nositel magie přestane soustředit, tyto příznaky zase rychle vymizí, avšak přesto dokážou člověku napáchat potíže nejen v hlavě. Tělo totiž reaguje na bolest kloubů a vyschlé hrdlo jako by opravdu existovala nějaká bakterie či virus, který je viníkem těchto potíží a nutí zasaženého člověka kašlat a zvyšuje jeho tělesnou teplotu ve snaze bojovat proti neexistující infekci. Třes a teplota tak může přetrvat ještě nějakou dobu po odeznění magie a oběť je taktéž náchylnější k tomu, aby chytila nějakou opravdovou nemoc, pokud bude kolem pobíhat v horečkách. Nemluvě o tom, že boj s imaginární nemocí člověka řádně vyčerpá, takže jednoduše je lepší si s touto schopností nepohrávat. Mortové jsou přirozeně vůči druhotnému efektu této magie chráněni, byť i oni pocítí naplno bolesti kloubů, kašel a třes svalů. Schopní Spirituálisové jsou pak samozřejmě schopni se ochránit před jakoukoliv iluzorní magií.
Mortania je hned od prvního pohledu šelmou psovitou, možná patří k příbuzným pouštních lišek, jak lze usoudit díky dlouhým špičatým uším, byť ty jsou u ní spíše vyšší a užší. Má velmi lehkou stavbu těla a měkkou hustou srst v barvě tmavomodré téměř až do černa, se světlým břichem. V dospělosti dosáhne délky těla kolem dvaačtyřiceti centimetrů, k čemuž se moc nehodí její dlouhý a dosti chlupatý ocas, který je o dost delší než samotné její tělo. Tím, když začne máchat kolem sebe, vytvoří si dostatek prostoru, neb každý, kdo by tímto tenkým bičíkem byl šlehnut po nohách, si příště bude dávat pozor, aby se tak blízko nepřibližoval. V dospělosti bude vážit maximálně pouhé tři kilogramy, což jen podpoří dojem, že je to opravdu křehoučké stvořeníčko. Velmi zajímavé jsou však taktéž její oči, které jsou světle modré a pokud používá svou schopnost, tak svítí, ovšem i normálně jsou určeny spíše pro pohyb v noci.