Její matka, jež si nechává říkat Sanguine (*2454), je magikem, ovšem na rozdíl od běžných zástupců této rasy, ona náleží k rodu Tenebris Spiritis, který – jak název napovídá – patří a vždy náležel k Temnotě, nikoliv ke světlu. Je v podstatě nesmrtelná, byť její dlouhověkost spočívá v obětinách a výměně životů lidských za to, aby zůstala navždy mladá. Po smrti nejmladšího bratra Thierryho se jejich vztah stal vyloženě nepřátelským.
Naopak se svým biologickým otcem se Ig nezná, zvláště pak proto, že to byla jednoduše matčina známost na jednu noc a vzhledem k povaze Sanguine tedy ví přesně, kdože je tím mužem, snad jen sama Temnota, přičemž je však nepravděpodobné, že by byl dosud naživu.
Kromě toho má Ignitera nevlastní bratry. Nezná jejich totožnost, jen ví, že jeden je mladší a dva o dost starší než ona sama. Nejstarší syn Sanguine se jmenuje Tommaso a vyrostl v rodině Lavazza (*2718, Itálie) přičemž dnes má už svou vlastní rodinu, dokonce i s vnoučaty, stejně jako druhý syn, Tobias Halse (*2734, Norsko). Nejmladším pak byl Thierry Vernier (P. C. 2779 – P. F. 2793), který se ocitl taktéž na ALES, ovšem dříve než by jej Ig mohla poznat, byl zavražděn Catherine Ermon.
Adoptována byla v silvské rodině Vogelů, kde vyrůstala s opatrovníky Agnes a Wenzelem a jejich dcerou Mariou (*2768, Německo). S těmito lidmi se rozloučila ve velmi špatném rozpoložení a od svých patnácti let o nich ani neslyšela.
Na VAO se jí pak na nějakou dobu rodinou stala upírka Chenoa Alicia Baile (*2226, Španělsko), kterou po přeměně měla dlouhou dobu jakožto svou "mamču" velmi v oblibě, ač nakonec se od sebe vzdálily. Se "ségrou" Catherine Ermon (N. C. 2770 – D. F. 2793) pak prošla mnoha fázemi od "nechci tě", přes "je s tebou celkem sranda" a "nenávidím tě" až k "hodíš se mi", takže jejich vztah vypadal vždy jako na horské dráze. Kvůli ztrátě paměti si však Catt na svou sestru nepamatovala, byť Ig jí měla stále svým způsobem ráda. Bohužel, po několika incidentech s mrtvými studenty v okolí Hradu se Catherine stala lovnou zvěří a brzy byla nadobro zničena Teresou de Acutadens ve spolupráci s Lynx Jimenézovou, což Ignitera samozřejmě nenechala bez odezvy a Catherine pomstila.
Ignitera je dívkou navždy patnáctiletou, jejíž tělesná výška je poněkud nadprůměrná. Postava by se dala nejspíše označit slovem "sportovní", což ostatně je u jejího druhu běžné – nikoliv vychrtlá, nikoliv s nadváhou, prostě se drží někde poblíž té zlaté střední cesty. Přesto by jí však někdo mohl považovat díky efektu prvního pohledu a neznalosti za "křehkou", což každopádně u, sic velmi světlé, avšak zároveň pevné, upíří kůže rozhodně nehrozí.
To, co by vás mohlo na této dívce, či snad spíše mladé ženě, upoutat, jsou nejspíše její vlasy. Rudé kadeře, které lemují obličej, mají totiž poměrně výraznou, rudou barvu. Ig je většinou nosí volně, takže jí spadají v jemných vlnách ještě kousek pod ramena, popřípadě si je sváže do nějakého jednoduchého drdolu. Nejméně typické by pak byly copánky, které na ní působí velmi roztomile, čehož však nemá Terr již tendenci využívat.
Když pokračujeme k obličeji, zjistíme, že ten není příliš protáhlý, ani přímo kulatý, jednoduše opět se dostaneme k nějakému tomu středu – a možná až obyčejnosti. Očka nejsou sama o sobě až tak výrazná, mají však poměrně zajímavou barvu. Ta je velmi světlounká a pohybuje se někde mezi hlubokomořskou zelení a nebeskou modří a často jsou jediné, které prozrazují nějaké emoce, byť ani to není podmínkou. Mohou být ledově chladné, metat blesky či, což je velmi vzácné, se usmívat. Když pak pokračujeme přes nosík, dostáváme se k plným, avšak poměrně světlým rtům, které jsou běžně staženy do výsměšného úšklebku či polovičatého úsměvu, který však nebývá vždy veselý.
Garderoba této upírky je obecně velmi různorodá, každopádně se snaží vypadat dobře, ne-li dokonale a tak, aby bylo těžké jí odolat. Vyzývavému oblečení se rozhodně nevyhýbá, byť vždycky si drží nějakou úroveň, aby "nevypadala jako nevěstka". Kupodivu má taktéž v oblibě některé historické kousky, hodně nabírané s množstvím krajek a i takové, ve kterých se nedá dýchat – však ona vzduch nepotřebuje, a působí pak více jako "madam upírka". Potrpí si na boty na podpatcích, zvláště pak proto, že díky upírství pro ni nejsou ani běžně vražedně vysoké jehly žádným problémem. Běžně jí spatříte v černé či rudé, ale nevyhýbá se ani ostatním barvám a dokonce na sebe sem-tam obleče nevinně bílou, ať už proto, aby vynikla, vypadala nevinně či se nevinnosti té barvy vysmála.
To, jak na vás zapůsobí, je velmi nejisté. V praxi se běžně objevují tři případy. V prvním případě se může zdát jako hrdá, nepřístupná osobnost, která na všechny kouká z patra a nemá důvod být k nikomu milá – namyšlená pyšná princeznička. V tom druhém je to případ, kdy se buď nudí či má špatnou náladu, a to pak působí spíše jako nebezpečný predátor, kterému se vyhnete tím tuplem, že vás, spíše dříve nežli později, upozorní na to, že by vás mohla velmi rychle zbavit života. A poslední způsob je využíván nejméně a jen v případě, že Ig někoho chce mít na své straně – andílek. Může si myslet, co chce, ale navenek se dokáže tvářit, jakože je naprosté neviňátko a křehká dívenka, která by mouše neublížila. Člověk by o ní tedy měl vědět jedno: Terr je snad dokonalá lhářka. Lže bez mrknutí oka s pohledem upřeným do těch vašich, a díky tomu, že jí nebije srdce, nepotřebuje dýchat a vůbec své tělo ovládá dokonale, její lži téměř nelze odhalit.
Důvěřujete jí? Nedělejte to... spálíte se.
Ignitera o své minulosti v zásadě nikdy nemluví a prosazuje názor, že ta osoba, kterou byla, již neexistuje - snad proto si taktéž změnila své jméno. O mnoha aspektech z ní však sama dlouho nevěděla příliš mnoho... ovšem ani po té, co se dozvěděla pravdu, nehodlá svůj postoj změnit. A nejspíše to tak má zůstat a tedy zůstane. Obecně se tedy o dívce, kterou byla, moc neví a ona je ráda, že si udržuje záhadnou minulost i svou původní osobnost, která však byla dle všeho stejně temná, jako ta nynější - může se to zdát zvláštní, ale je to pravda.
Dívka, kterou kdysi byla, vyrůstala ve Frankfurtu pod jménem Therese Vogel. Měla rodiče, kteří jí milovali, ale když se jim narodila vlastní dcera, věnovali se hlavně jí - ano, Thia byla adoptovaná, ač o tom vlastně nevěděla do svých patnácti a až v devatenácti zjistila pravdu o svém původu. Možná proto nebo to má jednoduše v krvi se z ní stala ta "temná" osoba, kterou však všichni vrstevníci měli v oblibě a mnoho dívek chtělo být jako ona. Měli proč. Rozhodně nevypadala nikdy špatně, dokázala o sebe dbát a vyrostla v bohaté rodině, kde se jí sic nedostávalo dostatečně lásky, ale zato ohledně peněz nouzi nikdy neměla. Ostatními však tak trochu pohrdala a držela se jen těch, kteří jí mohli být prospěšní. A takto žila téměř patnáct let. Obdivovaná kráska se srdcem z ledu.
Ovšem pouze několik dní před svými narozeninami toho na ní začalo být moc. Její sestra se totiž vydala tajně na večírek s přáteli, avšak nevrátila se včas, za což samozřejmě rodiče obviňovali Therese, která jí měla hlídat - ale Thia se na to zvysoka vykašlala. Neměla je ráda - ani sestru, ani rodiče - a nenechala nikdy žádné výtky bez odporu. Tehdy to však přerostlo přes únosnou mez. A Therese v té noci zmizela z domu a už ji tam nikdy nikdo neviděl. Všichni si mysleli, že se zbláznila, protože někteří lidé začínali mít podezření ohledně její podivnosti a zvláštnostem oproti ostatním. A možná by to mohla být i trochu pravda...
Tehdy totiž v tom lese, kam utekla, podepsala rozsudek smrti svému dřívějšímu já. A tak se zrodila Ignitera Aquver. A Temnota jí vedla. Nebo to možná byla jen souhra náhod, že se objevila přímo před akademií uprostřed černou mlhou zahaleného lesa plného krvelačných stvoření? Kdo ví... každopádně se rozhodla začít nový život a doufat v to, že se jednoho dne stane upírem. A toto přání se jí brzy vyplnilo.
Dnes již tuší, proč se madam Cheno rozhodla jí proměnit. Ale v té době to ještě nevěděla. Tehdy, když seděla sama ve společenské místnosti koleje Muerte a měla svůj další záchvat zuřivosti jen kvůli tomu, že nemohla mít vše, co chtěla. Ale té noci se jí vyplnilo to největší přání, které kdy měla. A v té době se pro ni změnil svět - otevřely se jí možnosti, které chtěla vždy objevit. A za to navždy bude vděčit jen madam Cheno a proto se tak nějak stalo, že se Chenoe stala její "mamčou", jak jí s oblibou říkávala. Nebo za to mohlo upírské pouto, které její stvořitelka schválně podporovala? Nejspíše... byť Ig si vždy ponechala svou pevnou vůli a tvrdohlavost.
Neuplynul ani rok od doby, kdy se stala upírkou, a shodou náhod, které se odehrály v jediný večer, byla proměněna i další dívka. Od té doby již její "ségra", Catherine, kterou si dosti oblíbila, za dobu, co s ní měla tu možnost strávit. Pravda, taktéž tehdy už věděla něco o poutech a zamlouval se jí fakt, že Catherine místo toho, aby byla věrná její mamči, dluží všechno ji, a tedy s ní mohla dle libosti manipulovat.
Díky následujícím událostem se v době následující stala profesorkou na VAO. Vlastně se na tu roli sama dosadila, když byla s Catt jedinou upírkou na hradě... Ovšem tímto příběh Ignitery nekončí, protože když se se svou upíří rodinou rozhádala, věříc, že jí mamča i ségra zradily, rozhodla se změnit působiště a mírně poupravit směr svého života.
Tehdy poprvé zamířila za svou vlastní matkou, Sanguine, se kterou se rozhodla usmířit. Po celých devatenácti letech, kdy si byly cizí... přesto to vyšlo a Ig nějakou dobu zůstala s ní. Byť pravda, spíše než touha strávit nějaký čas s biologickou matkou v tom byla strategická možnost zlepšit si v rekordním čase sebeovládání díky Sanguiině magii. Avšak dokonce ani sama Terr netušila, že i v tom, aby jí matka s ovládáním emocí i chutí, které byly více než jen protivné, si tato temná čarodějka získala něco pro sebe – s pomocí kouzla, kterým pomohla Igniteře zároveň změnila podstatu pouta, aby jí dostala z vlivu Chenoe do svého vlastního. To však tato mladá upírka tehdy ještě netušila.
Po nějaké době se jí totiž zastesklo po životě na akademii plné "svačinek", jak s úsměvem své studenty vždy označovala, a dostala se tak až k Akademii Měsíce a Slunce, která pro ni byla novou výzvou. A to nejen proto, že Měsíční část této školy měla sdílet s neuvěřitelně staromódní tygrodlačicí Teresou de Acutadens, se kterou byly totiž, až na shodu jmen, snad jako oheň a led.
Snad taktéž proto to vypadalo tak, že Tigris se stala pro Ig nepřítelem, ale taktéž poskokem, na kterého se mohla spolehnout, že v případě ohrožení studentů bude tato žena i ji poslouchat. Dokonce se naučila vycházet i se Střapatkou, knihovnicí a rysí dlačicí a snažila se si kolem prstu omotat Tigrisina bratra, Leonarda.
Postupem času se na Akademii objevila však taktéž Sanguine a Ignitera zjistila, že čarodějce již nemůže ublížit, což pro ní bylo velmi hořké poznání, byť tehdy ještě s matkou celkem vycházela a taktéž s její pomocí se vrhla do svého prvního pokusu někoho přeměnit – první upíří svěřenkyní se jí stala její oblíbená studentka, Sydney Diana Adams, kterou díky proměně zbavila vlivu ducha jejího upířího předka a hlavně tak Ig doufala, že získá společníka pro pobyt na Hradě, když se Catherine ztratila, a snad i pomocnou ruku, vzhledem k tomu, že vůči dlakům byla stále v početní nevýhodě, což se jí ani trochu nezamlouvalo.
Catherine však nezůstala zmizelá navždy, objevila se o nějakou dobu později a to bohužel - získala si přezdívku Zabiják z Temného hvozdu, neb přišla o své pouto s Igniterou, všechny své vzpomínky a tedy i o svou mírumilovnou povahu, díky čemuž se stala bezduchým tvorem lačnícím jen po krvi. Na okraji lesa po ní zůstávala jen spoušť v podobě mrtvých studentů a její poslední obětí se stal i bratr Ignitery, Thierry Vernier - o tom, že má na Hradě biologického bratra, Ignitera samozřejmě nevěděla a zjistila to tak, až když Sanguine našla na nádvoří Hradu svého syna mrtvého. Hrozně se tehdy pohádaly - navzájem se obviňovaly z toho, čí je to vina a Ig skončila doslova na kolenou před zraky svých studentů i Tigris, když jí Temná čarodějka srazila kouzly.
Když se tehdy probrala, zjistila, že její tygrodlačí kolegyně její sestru ulovila jako divou zvěř a z Catherine tak zbyl jen prach. Byla rozčílená k nepříčetnosti, nemluvě o tom, že už dříve hrozila, že pokud bude její sestře zkřiven vlásek, Leonardo se nedožije dalšího dne. Tigris jí však naběhla přímo do rány - rozhodla se položit svůj život, a spoléhala na to, že když bude po smrti, Ig nebude mít důvod Leovi ublížit. A měla pravdu. Ignitera tak s jistou nechutí po škole rozhlásila, že Tigris podlehla zraněním, které utrpěla při boji s Catherine a všem bylo jasné, že pokud by řekl něco neuváženého a pokusil se zpochybnit její slova, bude zpochybněno i právo na život daného tvora.
Následovaly krušné časy pro všechny, neb Sanquinin hněv zamíchal s rovnováhou sil, Hrad přišel o svou moc a z nebes se snesla Temná mlha, která zmrazila vše, co se jí dotklo, a navíc přišly povodně. Všichni obyvatelé ALES se tak museli stáhnout do bezpečnostního úkrytu hluboko pod Temným lesem, kde strávili celé léto. A jen co to všechno skončilo, čekala Igniteru další zkouška: musela se přichystat na příchod Koček ze Španělska, které přišly uctít památku jejich padlé vévodkyně. Přesto to zvládla se ctí a dokonce se ukázalo, že je schopná se v tomhle prostředí pohybovat s jistou elegancí, což pro ni samozřejmě znamenalo vznik nových plánů.
