Ricardo de Acutadens (†) – otec a muž, po kterém zdědil Leo svoji drahou dlačí podobu, bohužel neměl tu čest ho poznat, protože zemřel ve stejném roce, kdy se jeho syn narodil.
Teresa de Acutadens (†) – sestra, známá jako Tigris, díky její dlačí podobě tygra ussurijského. Vztah s ní se během jejich života měnil neskutečnými způsoby. Většinou mezi nimi panovala nepříliš dobrá atmosféra, což se zlepšilo až po nějaké době na Akademii. Každý z nich zkrátka žil v jiném světě a on se nestihl své sestře za hodně věcí odvděčit. Zemřela při lovu na upíra, což ho velmi zasáhlo a částečně si její smrt dává za vinu.
Candelaria de Acutandes (†) – matka, o kterou přišel, stejně jako o zbytek rodiny. Zemřela, když byl malý chlapec, co se pomalu začínal starat sám o sebe. Lidé tvrdili, že neunesla
ztrátu svého manžela.
Leo představuje vzezření typického Španěla. Tmavé vlasy, lehce se vlnící, sahají skoro až k ramenům. Do vínku mu byly dány výrazné obličejové rysy, které podporuje nejrůznějšími grimasami, když se nebojí popustit své emoce na svět. Dlouhý nos, pod kterým se ukrývají obyčejná ústa, většinou zkroucená do úsměvu. Na tváři se občas objeví mírnější strniště, avšak to nikdy nenechává zajít tak moc daleko, aby vzhledem a knírem pod nosem nepřipomínal spíše
typického Mexičana. Avšak strniště je pro něj optimální, přijde si pak o něco starší. Atypickým rysem jsou jeho oči, které nejsou v barvě čokolády, jak by mohl každý čekat, nýbrž v barvě zelené. Zelená mísící se s prvky hnědé, což vyvrací efekt smaragdové. Záleží však na úhlu pohledu, každému může barva jeho očí připadat jinačí. Svojí výškou rozhodně nepatří mezi žádné prcky. Dalo by se říct, že splňuje optimální výšku, či je dokonce ještě vyšší. Postava je svalnatá, utužená bojem, surfováním nebo obyčejným posilováním. To vše, aby ochránil sebe, a i své blízké, radši by ale samozřejmě byl, kdyby k podobným věcem nedocházelo. Možná to vlastně není jen kvůli ochraně, protože své tělo rád vystavuje světu na obdiv a co si budeme povídat, možná mu i lichotí, když svými svaly oblbuje něžné pohlaví. Rozhodně to ale nepřehání, přece je by to byl asi hodně blbý
vtip, kdyby běhal po okolí nahý, jeho sestra by se jistě musela hanbou obracet v hrobě. Co se oblečení týče, moc si nepotrpí na dlouhé vybírání všemožných drahých kousků. Kalhoty rád doplní nějakou světlejší barvou, aby tak vynikla snědší pleť, kterou bere jako jednu ze svých předností.
Lev pustinný, jeho dlačí podoba, ve které je jistě více dospělý, i když občas připomíná mazlivé kotě, co se jeho blízkých týče. U lva jeho oči vyzařující zelenou barvou, jiskra tvrdohlavosti vyhasne a on opravdu vypadá trochu dospěleji a seriózněji. Do doby, než najde potřebu se kočkovat s ostatními šelmami a nechat tak vyřádit tu divokou duši v sobě.
Leonardo se narodil Ricardovi a Candelarii z rodu de Acutadens, která už v té době čítala jedno dítě – jeho starší sestru Teresu. Otec bohužel zemřel ve stejném roce při střetu s jiným dlakem, čímž byla ztrácela veškerá možnost k tomu, aby ho Leo vůbec poznal. Jeho matka, druhou podobou elegantní gepardice, zemřela dříve, než ho stihla vychovat. Tvrdí se, že to bylo právě kvůli jejímu manželovi, jehož smrt ji tížila. Bohužel v Leově věku se nad tím nedokázal zamyslet a bohužel by to pro něj byla později ještě větší rána. Po jeho narození se spekulovalo o tom, že by mohl být hlavou
rodu, což však těžce komplikovala Leova rebelská povaha, což možná zapříčinilo to, že neměl matku, která by ho učila způsobům. Jeho sestra se o to pokoušela, snažila se bratra převychovat, ale celkem marně. Leo znal své povinnosti, věděl, co je to čest, ovšem jeho problém byl, že se tím neřídil.To, že se oněmi povinnosti řídit nebude, dokázal úprkem z rodinného sídla, kdy mu bylo pouhých 14 let. Život podle starých způsobů nebyl pro něj, nelíbil se mu a v žádném případě ho to nenaplňovalo. Chtěl poznat něco nového, proto se rozhodl připojit a ztratit v civilizaci, kde nebude muset řešit žádné tradice. Takhle měl šanci přiblížit se lidem a jejich moderním
technologiím, objevit něco nového. Čtyři roky mimo domov uplynuly jako voda a on se rozhodl vrátit ke svému starému životu. K jeho překvapení, sestra z toho moc nadšená nebyla. Porušil kodex a popravdě, nemusel tu dnes už ani být, kdyby se nad ním Tigris nesmilovala a nepřijala ho zpět. Panství v té době bylo školou pro mladé dlaky, co se učili zvládat svoji proměnu. Nebyl tam však dlouhou, protože společně se sestrou byli nuceni přesunout své útočiště na Akademii Lunae et Sōlis. Zde se prvně setkal s Igniterou Aquver, ředitelkou Akademie. Chovala se k němu vstřícně a tvářila se, že ho ve všem ráda podpoří, on sám netušil, za jakých okolností toto dělala. Život na Akademii celkově nebyl nic špatného, ačkoliv nebyl zrovna příkladem. Jednou odnesl podnapilou studentku Simbu do jejího pokoje, kde s ní usnul. Zajistil si tak u sestry jednu dobře mířenou dýku přímo do boku. Nebezpečné vztahy.
Ačkoliv na Akademii poznal mnoho vřelých tváří a našel si přátele, neprovázely ho pouze ty hezké chvilky. Nikdy nezapomene na to, když mu Henley řekla o smrti Tigris. Později pak od Střapatky zjistil, že za její smrt může Ignitera a kdyby nebylo právě Lynx, zřejmě by v té chvíli udělal něco hodně hloupého. Nechal to být, ačkoliv ho smrt jeho sestry hluboce zasáhla, obzvláště když na lov měl jít s ní. Na jeho bedrech bylo velké břemeno, ale on i přesto odešel.
Schovával se mezi lidmi, unikl přesně tam, kam ve 14 letech. Pokusil se žít svůj vlastní život, nehledíce na fakt, že je Kočkodlačím vládcem. Nebyl na to připravený, a přestože mu to nikdo zpříma do očí neřekl, věděl to. Tak se tomu, pokud možno, vyhýbal. Nakonec ale uznal za vhodné se vrátit zpět na Akademii, zastesklo se mu po přátelích, a i přes fakt, že byla ředitelkou vražedkyně jeho sestry, se rozhodl pro comeback.
