top of page

ANNO 2794

Jen byla svá a šířila svou příliš-happy náladu jako by se z ní odpařoval tetrahydrocannabiol.

A protože se stejně potřebuji opláchnout, aby ze mě spolubydlící nepad smradem, až si sundám ponožky…

Zavěšená jako netopýr se naprosto vážně zeptala: „Myslíš, že je Lottie domácí skřítek?“

Je nadšená, že potkala tolik nových lidí. Dva. Ale i to se počítá!

Vlastně vypadá spíš jako kdyby utekl z Bradavic. Nebo z Azkabanu.

Není to zoofilie?

Jasně že mi ulítly včely... před chvílí mě objal upír!

A jo vlastně, Mell! Ještě nezačínáš hořet? Nepřinesla jsem si žádný hasičák!

„A jestli tohle řekneš i jemu, nejspíš už nikdy nebude mít normální barvu.“
„On by se ti červenej už nelíbil?“

Radši bych šel místo Froda do Mordoru než na další hodinu s ředitelkou

Kde jinde by taky byla, uvnitř skákacího hradu v zábavním parku? 

Gabriel ani nemohl tušit, že se právě vyhnul procesu vysušování

Kdyby tak věděl, že je to sestra šprta? No, neví, co by dělal. Asi furt to samý

Protože to přece Mortové dělají, jsou jako dobré víly, co provázejí nebohé tuláky, aby se neutopili v bažinách… bahno totiž chutná hnusně…

Houslový klíč? Vždyť hraje na klavír!

A tak se dva mladí chlapci vydali z pokoje hledat zmrzlinu na strašidelném Hradě plném příšer.

Určitě mě nezvou do školy kouzel, takže dobrý, žádný spěch.

Tobě vypláchli mozek tvojí vlastní močí nebo co?

"Nech mě trochu žít, máme před svatbou, víš jak jsem ve stresu? Vůbec mě nechápeš."

Mrtvola spolubydlícího vypadne ze skříně: "Tak tady je, blbeček."

"Copak? Nemáš rád, když do tebe někdo píchá větvičkou?"

Dívka ho praští Biblí: "Kdo by řekl, že víra tak bolí."

Položí pecku do dívčiny dlaně: "A teď mi vypěstuj les!"

"Ty můžeš klidně taky, jsem antistresovej sob."

Ale i nyní pocítí motýlky, kteří se jí rozlétnou v břiše, aby napáchali bordel, svině jedny okřídlený.

„Vážně chci pít s chlapem, co ani za střízliva nepochopí otázku, co si dá?“

 „Jestli se nebudu moct vožrat, dlak bejt nechci.“

Minimálně nemuseli poskakovat jako radioaktivní rybičky naplněné héliem.

 „Mořská víla, která se jmenovala Ariel. Víš co, jako ten prací prášek.“

 „Šla za čarodějnicí, teda, nešla, když neměla nohy a byla ve vodě… plavala – to je to slovo! Plavala!“

Škytne a pohrozí skleničce prstem: „Nekecej mi do toho.“

Ale rozněžňoval jí milence, a to byl přece hrozný zločin, no ne?

Ariel měla kraba, který byl očividně sexuální maniak.

Příště si rozmyslíš, komu dovolíš podříznout mi krk.

Sleduje Duši, která připomíná kočku s motýlími křídly: Možná neumí mňoukat, protože má hlasivky motýla.

„Jsem takový tyranosaurus převlečený za jednorožce v Duhovém údolí.“ Protože dinosauři jsou cool.

Nesežral jsem nějakou halucinogenní kůru?

Kdybych byl housenka, třeba bych jí utekl.

Cesty Poznání… začínám poznávat svou psychózu.

„Ne všichni tady jsou úchylové. Já jsem třeba úplně normální.“
„Spíš bych ti uvěřila, že seš žárovka.“

No tak vidíš… já s úchyly v zásadě na výlety nechodím… jak by to vypadalo? Dva úchyli pokupě?

Jo, jsem tu sama samotinká samička a ty princ Suchar z Prdelákova… 

Co vím o upírech? Chlastaj krev a nemaj rádi sluníčko… to já sice taky ne, ale voni očividně o něco více…

Třeba jen proto, že bys pochytil trochu z Gabrielovy příručky: Jak být idiot.

bottom of page