Silvové jsou považováni za prapůvodní rasu, držící se přírody a mající viditelné sklony k manipulaci s magií. Neřadí se přímo k Magikům, ale ani k technicky zaměřeným Prátům, a jsou tedy jakýmsi pomyslným spojovacím článkem mezi těmito dvěma rasami. Je však typické, že od Prátů jsou prakticky k nerozpoznání, a tedy ani nejsou považováni za dvě jednotlivé rasy, nýbrž jen za dva jakési "kmeny" téže lidské rasy – lidská populace, jež netuší o magii vlastně ani o existenci Silvů a Prátů netuší, považují všechny za stejné a rozdělující se podle úplně jiných kritérií.
Prátové jsou v podstatě technicky zaměřená část lidské populace, dalo by se říci moderní lidé, kteří mají daleko slabší vazby s přírodou, a hůře se jim manipuluje s magií. Je však typické, že od Silvů jsou prakticky k nerozpoznání, a tedy ani nejsou považováni za dvě jednotlivé rasy, nýbrž jen za dva jakési "kmeny" téže lidské rasy – lidská populace, jež netuší o magii vlastně ani o existenci Silvů a Prátů netuší, považují všechny za stejné a rozdělující se podle úplně jiných kritérií.
Oproti Prátům bývají obratnější a vytrvalejší, ovšem ani vysoká rychlost trénovanému člověku nedělá problémy, avšak ohledně síly fyzické byli vždy považováni za rasu nejslabší. Jejich magické nadání, když se rozvine, může existovat jako určité vlohy pro léčitelství a manipulaci s energií živých organismů. Ovšem aby se člověk naučil vyléčit, byť jen drobná zranění svou vlastní silou mysli, potřebuje velmi dlouhou dobu na trénink a správné vedení – proto je tato schopnost vysoce ojedinělá a projeví se většinou jen u jedinců, jež mají pouto s některou z Duší, nejlépe pokud ta má schopnosti týkající se zesílení magie svého společníka či přímo léčitelské vlohy.
Oproti Silvům jsou každopádně silnější, kdežto ostatní vlastnosti jsou už na tom spíše průměrně, ať se jedná o rychlost, obratnost či vytrvalost. Běžně jsou šikovnější při práci s drobnými předměty. Jejich magické schopnosti jsou však pasivní, a způsobují "pouhou" posilu obranyschopnosti organismu, která pomáhá proti škodlivým látkám, ale stejně tak i některým zraněním, což se občas může hodit.
Co se týče stárnutí, obě tyto rasy se dožívají maximální hranice sta let věku. Proto platí taktéž stejná pravidla ohledně stárnutí: Do patnácti let jsou považováni v podstatě za děti, a hranice dospělosti se pohybuje kousek pod dvacátým rokem života. Tento fakt je pro lidi často dosti stresující, vzhledem k tomu, že jsou nejrychleji stárnoucí rasou – na druhou stranu, právě díky této vlastnosti si často umí nejvíce užívat života, ač ohledně jeho váhy pro ně je to už o něco horší.
Silvové jsou obecně přátelská rasa a jejich vztahy k ostatním nebývají v obecné rovině vyloženě nepřátelské, ať už se jedná o kohokoliv. Co se však týče partnerských duší, vybírají si je převážně kopytníci, občas taktéž letci, ovšem i ti běžně spíše charakteru okřídlených kopytníků. Ohledně přeměny pak Silvové mají horší reakci na upíří jed, proto většinou neriskují proměnu. Jejich tělo totiž nezvládá náhlou změnu charakteru duše – ze světlé na temnou. Naopak daleko lépe se jim kráčí po cestě magiků, protože k magii mají přirozené sklony. A co se týče dlaků? Není nemožné, že se některý Silvis jedním z nich stane, avšak samozřejmě, vždy je složitější, když se mění i energie, která tělem proudí, byť je obecně známo, že lidé mají k neutralitě nejblíže.
Prátové bývají více či méně společenští, ovšem v minulosti měli špatné vztahy se silně magicky nadanými jedinci, proto jsou častěji fascinováni spíše temnotou a její možností stát se dlaky a upírstvím, přesto jsou považováni za rasu na hranici neutrality. Ohledně partnerských duší jsou pak oblíbeni u letců, popřípadě kopytníků.